Pozdvižení ve zdviži

Normálně mi výtahy nevadí. Ale že bych příliš oblibovala rychlovýtahy, které zastavují v každém druhém, nebo dokonce v každém prvním patře, to tedy nemohu říct. Dostat se do 15. patra pak totiž trvá asi tak sto let. A to buďme rádi, že jsme zrovna nebyli na cestě na snídani do patra 26. Možná jsem zapomněla vysvětlit, že většinou ten výtah tak hrozně nejezdí. To jen když mají za sebou Srbové a Češi dlouhý den a potřebují se odreagovat. To pak mačkají všechna tlačítka, na která dosáhnou. Nepomůže ani klepání přes prsty, ani mlácení přes ruce. Asi se bojí, aby nepřejeli patro. :-o